Reklama

Autu škodí zanedbávání údržby. Na co musí dát pozor i největší lempl

Každý někdy slyšel, jak správně se starat o auto. Ti svědomitější si i přečetli návod, kde bývají zapsány nejdůležitější pokyny. Přesto se většina z nás o své auto nestará příliš pečlivě. Auto se opotřebovává jízdou i tím, když stojí. Co se nevyplatí zanedbávat?
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Škoda Auto

Zajet jednou za rok nebo dva – podle toho, co předepisuje výrobce – s autem do servisu a jinak jenom jezdit rozhodně autu nesvědčí.

Jeho srdcem je motor a pro kondici motoru je rozhodující stav a množství oleje. Většina řidičů tento fakt ignoruje a na měrku oleje se nepodívají, jak je rok dlouhý. A to přesto, že hladina oleje by se měla kontrolovat aspoň při každém druhém tankování.

Tento pokyn není žádnou šikanou řidičů. Naopak, přípustná spotřeba oleje je 0,5 litru na 1000 ujetých kilometrů. Teoreticky tak může mezi dvěma výměnami oleje z motoru zmizet celá jeho náplň. Před tím sice majitele moderních aut chrání palubní počítač, který nahlásí nízkou hladinu oleje, celkové kondici motoru ale svědčí, když má hladinu oleje správnou vždy. Čekat na nouzové hlášení je zbytečná lenost, která se v dlouhodobém horizontu nevyplatí.

Navíc oleje nemusí být v motoru méně, ale objem náplně se může, zejména u naftových motorů, i postupně zvětšovat. Ne že by snad motor zázračně vyráběl olej, ale proniká do něj nespálené palivo. V horším případě mohou být příčinou netěsné pístní kroužky nebo vadné vstřikovače, zpravidla je ale důvod mnohem prozaičtější – časté regenerace filtru pevných částic, které motor vyvolává zvýšením dávky paliva a jeho dohořením ve filtru. Před tímto jsou chráněny jen ty dieselové motory, které k regeneraci filtru pevných částic používají speciální aditiva (vozy s motory HDi) nebo mají k tomuto účelu přídavný vstřikovač nafty ve výfukovém potrubí.

A proč se doporučuje kontrolovat olej při tankování? Správný postup je totiž následující: hladina oleje se z měrky odečítá, když auto stojí na rovné ploše, motor je zahřátý a alespoň minutu vypnutý – to aby olej z horních částí motoru stekl zpět do vany. Při tankování na benzince nastanou všechny tyto okolnosti jaksi automaticky a vy nemusíte na nic myslet.

Olej je potřeba měnit nejpozději v okamžik předepsaný v servisním plánu. Při častých krátkých jízdách nebo naopak dlouhodobém zatěžování motoru, například rychlou jízdou po dálnici, taháním přívěsu nebo jízdou v horách, je ale záhodno interval výměny zkrátit. Důležité je i časové hledisko, to že s autem moc nejezdíte, neznamená, že olej nedegraduje. Vedle provozu jeho životnost postupně ukousává také samotná vzdušná vlhkost.

Turbomotor je potřeba používat s rozvahou

Podstatná část moderních motorů, i těch benzinových, je osazena turbodmychadlem. Tato součástka je extrémně tepelně namáhaná, proto je potřeba se k ní chovat obezřetně. Rozhodně není dobrým nápadem využívat hned po startu plný výkon motoru v nízkých otáčkách, i když k tomu vlastnosti přeplňovaného agregátu svádějí.

Ještě důležitější je dát si pozor na zchlazení turba po rychlé jízdě, například na dálnici. Turbodmychadlo je sice vyrobené z odolných materiálů, na tepelné namáhání spojené s náhlým vypnutím motoru ale nebývá stavěné. Tepelný šok, kdy najednou zmizí zdroj tepla v podobě rozpálených výfukových plynů, způsobí nerovnoměrné ochlazování jednotlivých dílů. V turbu navíc zůstane rozpálený olej, který rychle degraduje a může se dokonce spálit a ucpat mazací kanály. Jak tomu předcházet? Nechat motor běžet několik minut naprázdno je ve většině situaci zbytečné, ve skutečnosti stačí jet na posledních pár kilometrech před zastavením zvolna a turbodmychadlo se zchladí za jízdy samo.

Strašák jménem zakarbonování motoru

Většina moderních motorů, benzinových i naftových, kombinuje přímé vstřikování s recirkulací výfukových plynů. Právě recirkulace, takzvané EGR, je prapříčinou zakarbonování motoru – procesu, kdy se v sání, na ventilech a v krajním případě i na svíčkách a pístech postupně vytváří černý nános úsad tvořených nespáleným palivem, spečeným olejem a částicemi z výfukových plynů.

V případě, že má motor jednodušší nepřímé vstřikování (nebo kombinaci přímého a nepřímého, jako např. nejnovější generace motorů 1.8 TSI a 2.0 TSI), může být řidič v klidu. Benzin vstřikovaný před ventily se postará o očistu ohrožených dílů. S přímým vstřikováním je ale riziko vysoké, i když se jeho závažnost samozřejmě liší podle konstrukce motoru.

S karbonem se to má podobně jako s rakovinou, jednoduchá a zaručená prevence neexistuje, můžete ale podniknout hned několik kroků, abyste jeho tvorbě v motoru dokázali předejít. Základem je vyvarovat se krátkých jízd se studeným motorem – to ale ne vždy povaha provozu nebo způsob užívání auta umožňuje. Samozřejmostí je používání motorového oleje předepsaného výrobcem, dodaného v originálním neporušeném balení a jeho častá výměna. Nezbytné je také tankování paliva u důvěryhodných čerpacích stanic. Zodpovědný řidič pak alespoň jednou za čas natankuje aditivovaný benzin nebo naftu a při častých jízdách na malé vzdálenost zkrátí interval výměny oleje klidně na 10 tisící kilometrů

Pneumatiky dobře slouží jen se správným tlakem

Že nezkontrolujete pneumatiky, jak je rok dlouhý? Nebo se naopak držíte zásady, že se přehuštěnými pneumatikami má auto nízkou spotřebu? Ani jedno není správně. Stejně jako u množství oleje platí i pro tlak vzduchu v pneumatikách, že se má kontrolovat pravidelně. Pouze pneumatika nahuštěná správně, tedy na tlak, který otestoval a následně předepsal výrobce auta, zajistí optimální jízdní vlastnosti a dlouhou životnost.

Podhuštěné pneumatiky sice mohou lépe brzdit, ale rychle se sjíždějí po stranách a v zatáčkách hrozí, že se svléknou z disku. Přehuštěné se naopak nadměrně opotřebovávají uprostřed běhounu a odskakují na nerovnostech. Obojí je nebezpečné, přehuštěné pneumatiky pak navíc urychlují opotřebení dílů podvozku.

Čistota je základ spolehlivosti

Zejména v zimních měsících se zapomíná na čistění karoserie a skel. Pošmourné počasí a prosolené silnice svádí k tomu považovat návštěvu myčky za zbytečně vyhozené peníze. Až když vysvitne slunce, nahrnou se řidiči k myčkám a vytvoří dlouhé fronty. Ale i když auto umyjete ve špatném počasí, prospějete životnosti laku, potažmo karoserie (čtěte více).

Špína je totiž brusnou pastou a zároveň ideálním prostředím, v němž se může na místech s poškozeným lakem objevit koroze. Když je v povlaku na karoserii obsažena sůl, jsou podmínky ještě drastičtější. Špinavé sklo zase zrychluje opotřebení stěračů a snadněji se poškrábe. S jistotou lze všechny nánosy odstranit jedině tlakovou vodou a šamponem. Po ošetření voskem je navíc povrch auta odolnější k ulpívání špíny.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

269 příspěvků v diskusi

Další z rubriky Autoservis

Reklama