Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se žehlí sjezdovka

  15:39aktualizováno  15:39
Rolba – jméno výrobce i obecné pojmenování v jednom. Rolby potkáváme často, líbí se nám, moc toho o nich ale nevíme. Manšestr sjezdovky je pro nás samozřejmostí, kdo ho ale na sněhu nažehlí? A musí jezdit jen po sněhu? Speciální rolby upravují písek i na plážích - v tom případě se pohybují na nízkotlakých pneumatikách.

Poklady Krakonošovy garáže

*Když je off-road v úzkých, přichází čas pásů ...ČTĚTE
*Sněžný kamion, který seká trávu ...ZDE

Upravují i povrchy ledových kluzišť - ty vymyslel Ital Zamboni, po němž se dodnes jmenuje největší výrobce těchto vysoce specializovaných strojů.

V našich končinách jsou ale nejznámější rolby sněžné - svahy českých hor jich totiž brázdí kolem tisícovky.

A jak ta tajemná věc, která vyjíždí až za mlhavého soumraku, vlastně funguje?

To popisují pánové Miloslav Hromas a Tomáš Kos, kteří se starají o sjezdovky Skiareálu ve Strážném s pomocí staršího stroje Kässbohrer PistenBully 270. 

"Naše rolba parkuje mezi pracovními směnami přímo u sjezdovky, kde je připojena ke zdroji napájení, které ji udržuje na stálé provozní teplotě. Je to nezbytnost také proto, že v motoru chybí žhavení.

Nastartujeme, zkontrolujeme celistvost a napnutí pásů, těsnost a tlak hydraulického okruhu a funkčnost všech součástí.

Pak si sundáme péřovky a rukavice, protože v dobře izolované kabině je teplo, nechybí ani CD přehrávač. Usadíme se do hlubokých anatomických sedaček a vyrazíme..."

Vše se na rolbě hýbe s pomocí pístů a hydrostatických motorů, poháněných agregátem velkého hydraulického čerpadla a silného vznětového motoru.

Z toho plyne i zcela specifické ovládání - plynový pedál slouží k regulaci otáček dieselu, ovšem rychlost jízdy a také síla záběru se reguluje potenciometrem tak, aby se nezatížená rolba pohybovala ekonomicky s nízkými otáčkami motoru.

Brzdový pedál není potřeba, protože z přibližně dvacetikilometrové rychlosti, které jsou rolby schopny dosáhnout, zastaví prakticky na místě po uvolnění plynového pedálu, s čímž případně pomůže samočinná kotoučová brzda v rozvodovce. Po zastavení se pouze zatáhne zajišťovací brzda.

Už v dřevních dobách vypadaly sněžné samohyby nekonvenčně - jednou jako autobus, jindy jako traktor, či vozidlo mimozemského původu, dnes už výrobci chodí k renomovaným designérům. Prinoth se například chlubí designem od Pininfariny, francouzské Bombardiery zase připomínají spíše závodní speciály, než pracovní stroje.
 
Ve výbavě nejmodernějších strojů nechybí xenonové světlomety, klimatizace, navigační systém, výkonná audiosoustava a anatomické sedačky od věhlasných výrobců. Dá se říct, že poskytují pohodlí, srovnatelné s luxusní limuzínou, a k tomu skvělý výhled na práci skrz obří vyhřívaná panoramatická okna s vyhřívanými stěrači. Moderní rolbař má zkrátka mnohem snažší život, než jeho kolega před dvaceti lety.


Změna směru se děje buď volantem, nebo joystickem; starým tankistům známé rajčáky, kterými se ovládala rychlost každého pásu zvlášť, měla naposledy rolba Lavina.

Vše se ovládá drobnými pohyby, řízení moderní rolby je neskutečně citlivé. Pouhá čtvrtotáčka volantu stačí k tomu, aby se mohutný stroj začal točit na místě, k zatáčení tedy stačí opravdu drobné vychýlení.

Motorističtí fajnšmekři tomu říkají strmé a komunikativní řízení.

V noci je vidět téměř jako ve dne díky sadě výkonných světlometů, kterých bývá osm i více, nezřídka s xenonovými výbojkami. Nechybí samozřejmě bodový světlomet, tzv. hledáček a také pracovní světla k vizuální kontrole zadní frézy či dalších systémů.

Rolba může vyjet na místní komunikaci na nezbytně krátkou dobu po ohlášení a s doprovodem. Dopravní policisté ji mohou zastavit pouze na silnici, na sjezdovky a běžkařské tratě jejich pravomoce nedosáhnou.
 
Pro její řízení je třeba být držitelem řidičského oprávnění. U strojů do 7,5 tuny celkové hmotnosti se musí rolbista prokázat řidičákem skupiny T, od 7,5 tuny pak C.


Dále nezbytný oranžový maják a dokonce i ukazatele směru, ačkoliv na silnici potkáte rolbu jen zřídkakdy.

Přes zdánlivou nezastavitelnost rolba neprojede všude a zejména příliš strmý svah se jí může stát osudným. Proto i přes jednoduché ovládání (základní jízdu zvládne naprostý laik po cca desetiminutové instruktáži) musí mít rolbař zkušenosti a také cit pro sníh. Kromě terénu musí sledovat i teploměr a vyhýbat se zrádným místům s hlubokým prašanem. "Vytáhnout zapadlou rolbu totiž není nic jednoduchého!" dodává rolbař Miloslav Hromas.
 
Pro úpravu extrémních svahů - například černých sjezdovek nebo doskočišť pod skokanským můstkem - existují i tzv. navijákové rolby.

Ty se kromě klasického pohonu zároveň přitahují za přibližně kilometr dlouhé, pevně ukotvené ocelové lano mohutným otočným navijákem, umístěným za kabinou. Díky němu mohou snadno pracovat i na více než 100% stoupání, jen posádka se musí na zpáteční cestě pevně držet...
 
"Samostatnou kapitolou je práce s radlicí při prvotní úpravě lyžařských terénů. Je to asi nejnáročnější úkol." říká Tomáš Kos.

Rolby nejezdí jen po sněhu. Pohled na rolbu vyrábějící za sebou varhánky si mohou užívat i národy, které znají sníh jen z vyprávění.  Kässbohrer vyrábí písečnou rolbu, která vyhlazuje plážové radovánky v přímořských letoviscích. Dvoumístný stroj, který má narozdíl od zimní sestřenice čtyři kola, se umí díky kloubové konstrukci prosmýknout mezi slunečníky, vyhladí a vysmýčí tak každý kout pláže.


"V členitém terénu je třeba neustále upravovat polohu a pozici radlice, aby se nezaryla zbytečně hluboko. Upravuje se natočení, záklon a zdvih, sníh ukrajuje masivní spodek s ozubením, samotnou masu sněhu potom hrne vrchní část, upravená do podoby jakéhosi koše." 

Rolba je původně název švédské firmy, která od roku 1973 vyráběla vozidla, která umí jezdit na sněhu a ledu. Na první rolby však narazíme už mnohem dříve.
 
První vozidlo pro úpravu sněhu si nechal v roce 1927 patentovat Carl J. Eliason z Wisconsinu.
 
Joseph-Armand Bombardier postavil ve svých 23 v roce 1930 první pásové vozidlo ovládané přibrzďováním jednotlivých pásů. V roce 1937 přišel s předchůdcem rolby , která se ovládala natáčením lyží umístěných před pásy. V roce 1942 založil pan bombardier fabriku na výrob sněžných vozidel. O pět let později přišel s dvanáctimístným sněžným autobusem. Primárně určeným pro armádu. V roce 1962 představil italský konstruktér Ernst Prinoth první italskou rolbu označenou P60.
 
Do Československa byla pravděpodobně první zahraniční rolba dovezena prostřednictvím PZO MOTOKOV v roce 1974 pro TJ SPARTAK Rokytnice nad Jizerou. Byla to rolba PistenBully od Kässbohreru.

V noci je vidět téměř jako ve dne díky sadě výkonných světlometů, kterých bývá osm i více, nezřídka s xenonovými výbojkami.

Rolba drtí pod pružnými pásy z odolné pryže a hliníkových lamel ledové boule a před sebou hrne na radlici velký buben sněhu

Fréza vzadu vyrábí měkký „manšestr“, kvůli kterému si každý lyžař rád přivstane a je na sjezdovce mezi prvními.

Rolba spotřebuje za hodinu provozu 10 - 25 litrů nafty

Rolba se ovládá drobnými pohyby, řízení je neskutečně citlivé.

Vše se na rolbě hýbe s pomocí pístů a hydrostatických motorů, poháněných agregátem velkého hydraulického čerpadla a silného vznětového motoru.

Rolbu Kässbohrer PistenBully 270 pohání motor Cummins s objemem 8270 ccm o výkonu 280 koní.

Rolba – jméno výrobce i obecné pojmenování v jednom. Rolby potkáváme často, líbí se nám, moc toho o nich ale nevíme.

V členitém terénu je třeba neustále upravovat polohu a pozici radlice, aby se nezaryla zbytečně hluboko. Upravuje se natočení, záklon a zdvih.

I přes jednoduché ovládání (základní jízdu zvládne naprostý laik po cca desetiminutové instruktáži) musí mít rolbař zkušenosti a také cit pro sníh.

U nás převažují, zejména v menších lyžařských střediscích, zachovalé starší stroje, koupené jako použité. I za obstarožní bazarové modely se ale běžně platí přes milion.

Zkušený rolbař se pozná podle rovného a celistvého "manšestru"

Přes zdánlivou nezastavitelnost rolba neprojede všude a zejména příliš strmý svah se jí může stát osudným.

Kromě terénu musí rolbista sledovat i teploměr a vyhýbat se zrádným místům s hlubokým prašanem.

Rolba Kässbohrer PistenBully 270 upravuje dráhu běžkařům

Potok není pro rolbu překážkou

Rolba Kässbohrer PistenBully 270

S úpravou sněhu rolbě pomáhá hydraulika - tlakový olej pohání pásy, frézu, naviják, i hýbe radlicí.

Rolba hýčká řidiče sedačkami, za které by se nemusely stydět ani sportovní auta

Rolba může vyjet na místní komunikaci na nezbytně krátkou dobu po ohlášení a s doprovodem. Dopravní policisté ji mohou zastavit pouze na silnici, na sjezdovky a běžkařské tratě jejich pravomoce nedosáhnou.

Pouhá čtvrtotáčka volantu stačí k tomu, aby se mohutný stroj začal točit na místě, k zatáčení tedy stačí opravdu drobné vychýlení. Motorističtí fajnšmekři tomu říkají strmé a komunikativní řízení.

Autoři:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Nová Dieselgate, tentokrát u kamionů. Německo loví podvádějící dopravce

Řada velkých nákladních aut podle všeho jezdí i na našich silnicích s odpojeným systémem čištění výfukových plynů. Stačí k tomu krabička z internetu za 80 eur....  celý článek

Yamaha Venture
Vzduchem chlazení obři od Yamahy couvají a popojíždí na elektřinu

Že by první důsledek odstoupení USA od klimatické dohody? Nová dvojice obřích cesťáků Yamaha Venture a Yamaha Eluder je zatím určena pouze pro americký trh....  celý článek

Ford Fiesta
Prodeje malých aut rostou, Evropané si dopřávají dražší provedení

S 1,8 milionu prodaných vozů je kategorie malých aut v prvním pololetí letošního roku stále nejpopulárnější automobilovou třídou. Ale není tomu tak díky ceně,...  celý článek

Kdo peče s kým a kdo koho vlastní v automobilovém průmyslu?
Kdo komu patří: přehledný průvodce automobilkami

Letošní prodej Opelu společnosti PSA opět změnil situaci na poli automobilových koncernů a aliancí. Kdo peče s kým? A kdo koho vlastní? Připravili jsme velký...  celý článek

Turbodiesel V6 TDI koncernu Volkswagen
Podle kapitánů automobilového průmyslu není diesel žádná mrtvola

Diesely rozhodně nejsou ze hry, shodují se výrobci aut i jejich dodavatelé. Do vývoje naftových motorů v uplynulých letech investoval autoprůmysl obrovské...  celý článek

Další z rubriky

Pražská taxikářka Kateřina Šenkeříková
Ženy za volantem: Milí řidiči, chceme vám říct...

Jedenadevadesátiletá královna Alžběta II. celý život jezdí autem, aniž by měla řidičák, Eliška Junková by strčila spoustu mužů za volantem do kapsy, první...  celý článek

Mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka (vlevo) a odborník na problematiku emisí Libor...
ROZSTŘEL: Za problémy s filtry pevných částic může zanedbaná údržba

Ovzduší znečišťuje také doprava. Mezi nejnebezpečnější znečišťovatele patří naftová auta s poškozenými či odstraněnými filtry pevných částic. Proč je auta mají...  celý článek

Volkswagen Golf sedmé generace prošel faceliftem.
VW upraví strategii, aby si Volkswagen, Škoda a Seat nekonkurovaly

Koncern VW chce, aby se její tři značky pro masový trh více odlišily, omezilo se tak překrývání a potlačilo napětí v rámci skupiny. Prohlásil to generální...  celý článek

Iveco Daily 40C18 hydr.ruka...
Iveco Daily 40C18 hydr.ruka...

r.v. 2009, naj. 143 000 km, diesel
640 090 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.