Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Revoluce je za dveřmi. Pozor, jede VB

  16:59aktualizováno  16:59
Zelená uniforma s červenými výložkami a rozložité pozadí doplněné objemnou vysílačkou s dlouhou anténou. To je typický obraz komunistické policie z konce 80.let minulého století, který si do sametové budoucnosti odnesla většina národa. V čem jezdila předlistopadová policie a co znamenal červený majáček?

Demonstrace, listopad 1989. | foto: Herbert SlavíkMF DNES

K sympatickému obrazu dobrosrdečných policistů neodmyslitelně patřila i žlutobílá auta s nápisem VB.

Policisté v socialistické éře nebyli žádní policisté, ale příslušníci Veřejné bezpečnosti. A kriminální živly nehonila VB v superrychlých fordech s koženými sedačkami jako dnes, ale ve volhách, ladách a škodovkách.

Ještěže hranice byly neprodyšně uzavřené a kriminálníci neměli kam utéct. Škodovky na sklonku 80. let rozhodně nebyly žádná "eresa". Typická výbava policejní stanice, typ Š120 L, jel při všem úsilí nejvýš 140 km/h a na stovku zrychlil za 20 vteřin.

Ještě hůř na tom byl slabší model 105. Ten jel nejrychleji stotřicítkou a stokilometrové rychlosti dosáhl až po 24 vteřinách.

Není divu, že příslušníci měli raději sovětské lady. Jenže ani licenční fiaty, původem z Togliatti, nebyly bez chyb. "Ta auta měla z výroby pneumatiky, na kterých se prakticky nedalo jezdit, na mokru byly vysloveně nebezpečné" vzpomíná dopravní policista, který si nepřál uvést jméno. "Jenže náčelník rozhodl, že se na nich jezdit bude. Sovětské pneumatiky přece nemohou být horší, než naše barumky." 

Přesto sovětské žigulíky patřily k tomu nejlepšímu, čím tehdejší VB disponovala. O mnoho rychlejší, než tehdejší škodovky, však přesto nebyly. Nejsilnější Lada 2106 s šestnáctistovkovým motorem, která si na stokilometrovou vzdálenost neváhala říct o  jedenáct litrů benzínu, jela maximálně 154 km/h. Rozšířenější Lada 1200 uháněla 140, kombík dokonce jen 135 km/h.

Ještě hůř na tom byly rozložité volhy. I když dobový československý motoristický tisk psal, že sovětský GAZ chce ve vývoji "do třech let dohnat západoněmeckou značku Mercedes-Benz", ve skutečnosti k tomu nikdy nedošlo. Dýchavičné motory Volhy 2410 se zmohly nanejvýš na stopadesátku a na stokilometrovou rychlost se rozjely za 26 vteřin.

Neosvědčily se ani robustní vozy značky Moskvič, které policie přestala používat koncem 70. let. Přesto, že jim nevadila sebehorší silnice, moskviče rychle rezly a byly extrémně žíznivé.

Zatímco současní policisté řeší problémy s nedostatkem peněz na zimní pneumatiky, jejich předlistopadoví kolegové zase věčně sháněli nějaký ten náhradní díl.

I když dodávky pro potřeby ozbrojených složek státu musel národní podnik Mototechna řešit přednostně, sovětským dodavatelům zkrátka poručit nešlo. "Z dvanácti aut byly vždycky tak tři dlouhodobě nepojízdné. Týdny až měsíce se čekalo na všechno, na skladě nebylo prakticky nic," tvrdí policista.

Nedostatek náhradních dílů řešil i televizní policejní magazín Maják z poloviny 80. let. Reportáž ovšem líčila, jací jsou policisté "dobří hospodáři", kteří ve volném čase a v rámci "závazku" repasují staré díly z vyřazených služebních aut.

Nouzí však rozhodně netrpěli policisté, kteří patřili k elitním jednotkám doprovázejícím státní funkcionáře. Ti jezdili v osmiválcové Tatře 613 a příborský podnik je pravidelně zásoboval novými karoseriemi, aby limuzíny vypadaly stále fešně.

Elitní příslušníci VB se poznali také podle toho, že na střeše vozu měli kromě modrého ještě i červený maják. A ten měl podle vyhlášky na silnicích absolutní přednost.

Zastavit museli houkající hasiči, záchranka i policie. Lubomír Štrougal, Alois Indra nebo Vasil Bilak byli zkrátka mnohem důležitější.

Poslyš, soudruhu, ty se pleteš!

Také před listopadem 89 dělali policisté hromadné zastrašující nájezdy na motoristy. Na rozdíl od dnešních časů, kdy se policie akce typu Kryštof snaží před veřejností utajit, v dobách reálného socialismu se na ně mohl každý připravit. Policejní manévry začínaly pravidelně 1. dubna, kdy se rozjížděl "Duben měsíc bezpečnosti".

Tisíce policistů spolu s dobrovolníky z řad občanů s páskou "Pomocná stráž VB" se jali kontrolovat množství jódové tinktury v lékárničce, stav rezervního kola nebo funkčnost ruční brzdy.

Ještě horší situace nastala po roce 1980. Po vyhlášení stanného práva v Polsku, postavila bezpečnost na všech pražských výpadovkách své služebny, aby mohla lépe kontrolovat pohyb osob.

Nevzhledné stavební buňky však využívala hlavně dopravní policie, která zde po několik let systematicky kontrolovala všechny řidiče, kteří vyjížděli ven z hlavního města.

"Byl to takový zavedený rituál," vzpomíná na tu dobu Jana Shánělová. "Při páteční jízdě na chalupu mě zastavili vždycky. Jezdila jsem starou škodovkou a navíc hodně pozdě večer," uvádí řidička.

Zhruba půlhodinová kontrola měla za úkol odhalit alespoň drobný nedostatek. "Jednou se jim nezdál můj letitý řidičák, podruhé zase nesvítilo jedno světýlko na espézetce."

I když policejní zastrašování bylo ve většině případů dostatečně účinné, přesto se našli motoristé, kteří na příslušníky VB občas vyzráli.

"Poslyš soudruhu, ty se pleteš, takhle rychle jsem já nejel," mátl prý policisty pražský důchodce Jaromír Šátka. Slova "soudruh" v kombinaci s vnitráckým tykáním se prý policisté báli. "Osvědčila se mi i znalost vyhlášky. Tu příslušníci vesměs neovládali a raději mě vždycky bez pokuty pustili."

Celostátní pátrání! Máte obrázky aut strážců socialistických pořádků? Posílejte je na adresu auto@idnes.cz. Sháníme především fotografii Škody 105/120 ve žlutobílé uniformě VB.

Autoři:




Nejčtenější

Tatra 600 Tatraplan
První prototypy Tatraplanu byly fiaskem. Musel pomoci vězněný Ledwinka

První poválečný aerodynamický osobní automobil z Kopřivnice se měl jmenovat Autoplan. Za jeho úspěšným dotažením do stavu vhodného pro sériovou výrobu stál i...  celý článek

Škoda Rapid Spaceback ScoutLine
VW dál plánuje levné auto pro Čínu. Indii má na starost Škoda

Navzdory zmrazení jednání s indickou Tata Motors pokračuje Volkswagen v plánu na vstup do segmentu levných aut. Do roku 2020 chce mít dvě nové modelové...  celý článek

Polestar 1
Kupé od Volva je zpátky, má jiné jméno, elektromotor a koupit se nedá

Volvo představuje první model své nové značky Polestar. Doposud vozila toto jméno upravená volva, dnes se z ní ovšem stává značka specializovaná na elektrické...  celý článek

Nově vyrobené vozy Seat v továrně automobilky ve španělském Martorellu (24....
Katalánsko je automobilová velmoc, snahy o odtržení děsí výrobce

Bouřící se Katalánci dělají vrásky také automobilkám. V nejbohatším regionu Pyrenejského ostrova, který se chce odtrhnout od Španělska, sídlí Seat a velkou...  celý článek

Dětská sedačka s airbagy
VIDEO: Dětská autosedačka dostala airbagy, už se prodává

Každý den je podle světových statistik více než 5 500 dětí vážně zraněno při haváriích v silničním provozu. Děti mají v poměru k tělu větší hlavu než dospělí a...  celý článek

Další z rubriky

Pražská taxikářka Kateřina Šenkeříková
Ženy za volantem: Milí řidiči, chceme vám říct...

Jedenadevadesátiletá královna Alžběta II. celý život jezdí autem, aniž by měla řidičák, Eliška Junková by strčila spoustu mužů za volantem do kapsy, první...  celý článek

Dětská sedačka s airbagy
VIDEO: Dětská autosedačka dostala airbagy, už se prodává

Každý den je podle světových statistik více než 5 500 dětí vážně zraněno při haváriích v silničním provozu. Děti mají v poměru k tělu větší hlavu než dospělí a...  celý článek

Nissan Dayz Roox
Japonská aféra: výrobce hliníku lhal o kvalitě, automobilky mají poplach

Druhý největší výrobce oceli v Japonsku Kobe Steel se přiznal, že falšoval údaje o kvalitě některých produktů dodaných zhruba 200 společnostem. Mezi nejvíce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.